Kolem Liparských ostrovů

DAY 01 · 16 October 2026

Zrušený let do Palerma a cesta přes Bratislavu

My jsme finišovali výlet na Křivoklátsku s Vítkem a tátou, než jsme se vydali na letiště v Praze, odkud měl začít náš výlet. Jakmile jsme se ale k letišti blížili, zjistili jsme, že náš let byl zrušen.

Sešli jsme se tedy na letišti se všemi účastníky zájezdu a sedli si do hospody, abychom probrali, co budeme dělat. Nakonec jsme se společně rozhodli, že pojedeme vlakem do Bratislavy a odtud poletíme do Palerma. Údajně se neletělo kvůli stávce letových dispečerů v Palermu.

Vydali jsme se na nádraží Holešovice a počkali na vlak do Bratislavy. V jídelním voze jsme si dali do trumpety, jak se říká: pivíčko, vínečko a jídlo. Shodou okolností jsme seděli v dětském koutku, takže vznikaly zajímavé situace. Snažili jsme se být galantní. S úměrnou hladinkou to samozřejmě šlo hůř a hůř, ale vyvolávalo to spíš úsměvné reakce než pobouření.

Po příjezdu do Bratislavy jsme si vzali taxík na letiště. Tam jsme zjistili, že naše letadlo má tříhodinové zpoždění: místo v deset večer mělo odlétat až v jednu ráno. Zase jsme tedy zakempili u brány a čekali. Letadlo nakonec dorazilo, nasedli jsme a dostali se do Palerma. Bylo to někdy kolem čtvrté ráno.

Teď už zbývalo dostat se k naší lodi. Jirka měl domluvené ubytování u Julie, která ho ale uháněla, aby doplatil aspoň část slíbené částky. Domluvili se tedy, že se u ní zastavíme alespoň na snídani, když už nevyužijeme ubytování, aby došlo k nějaké finanční kompenzaci.

Z letiště jsme sedli na autobus, pak na vlak a tím jsme se dostali tam, kde je naše loď. U Julie jsme si dali snídani. Byl to fakt záhul. Nikomu bych to nepřál. Cestovali jsme vlastně celou noc až do rána. Mezi jednotlivými přesuny byly vždycky dvě až tři hodiny čekání, takže jsme se nikdy nemohli pořádně vyspat. Spát na cestách je něco hrozného, ale myslím, že si to všichni užili a že to byl zajímavý začátek naší dovolené.

Pak už byl druhý den a přijeli jsme do mariny, která byla skvělá.

DAY 02 · 17 October 2026

Čekání na nalodění a nákup zásob v marině

Je jedenáct hodin, sobota. Měli jsme možnost nalodit se brzy, někdy mezi jednou a druhou, za 180 eur. Posádce se to nezdálo, takže jsme měli mít loď až v šest večer, možná i dřív — to se ještě ukáže. Nakonec se ukázalo, že to bylo správné rozhodnutí: na loď jsme mohli jít brzy, protože naše loď byla první na odbavení. Dorazili jsme totiž jako první.

Teď jsme v marině. Je to tu hezké, taková malá, odlehlá marina. Takhle to vůbec neznám. Je zakulacená a má opravdu hezkou zámkovou dlažbu. Zkrátka maličká marinka. Sedíme v zahradě společnosti Sunsail a ladíme, co je potřeba nakoupit.

Honza pomocí AI vytváří jídelníček, který použijeme jako podklad pro nákupní seznam.

Do obchodu jdeme já, Táta, Jirka a Honza. Honza odvádí lví podíl práce na nákupu. Já jsem jako zombie — spíš do počtu, než že bych dokázal vyvinout nějakou kognitivní aktivitu.

Uložíme nákup na loď a jdeme se najíst. Martin našel krásnou restauraci s čistým býlím ubrusem. Všichni si užívají vynikající jídlo a pití. Zaslouženě.

DAY 03 · 18 October 2026

Plavba na Vulcano a výstup na sopku

Je 7:11. V naší kajutě nebyla peřina, takže jsem spal pod ručníkem. To bylo bez problémů, protože jsem si vzal prášek na spaní. Musím ale rozjet investigaci, jak je možné, že u nás nebyla žádná peřina a u sousedů byly dvě. Nevím, jak moc se do toho mám navážet a jak moc mám prudit, ale je to teda pobuřující. Tedy pokud se ukáže, že v tom někdo má prsty. Nakonec naše peřina byla ve skříňce, tak doufám že jsem moc neprudil.

Je tu ambice vyjet brzo ráno. To se uvidí. Včera jsem se o půlnoci, nebo spíš v jednu ráno, vzbudil a slyšel jsem v okolí disco, tak jsem se tam šel podívat. Byl tam jakýsi klub v prvním patře. Spousta lidí, oblečených v černých oblecích, ve věku kolem patnácti až dvaceti let. Říkal jsem si, jestli si dát drink, nebo jít spát. Zvolil jsem druhou variantu. Přece jenom jsem byl jak vyvoraná myš a oblečením jsem taky nezapadl.

Co se týče dnešního plánu, máme vyjet na ostrov Vulcano, který je tady nejblíž. Je tu s námi Tomáš Janovský, kterého jsem pozval. Je to trochu jiná dynamika. Je to asi nejlepší jachtař mezi námi. Vyvěsil jsem vlajku Splice the Mainbrace, takže musíme neustále pít rum. Nikdo to tady neznal, což se dá předpokládat, protože je to takový tidbit z Anglie.

Moje žena Madina mi včera psala, že je Oliver nemocný a že se musím vrátit. To je vždycky takové plácnutí do vody, takže jsem se radil s AI, jak na to mám zareagovat, a nějak jsem zareagoval. Naštěstí je mezi námi velký časový rozdíl. Ona teď spí a já až budu na vodě, nebudu mít signál. Oliver má zřejmě zánět středního ucha. To trvá asi tři nebo čtyři dny, takže kdybych se vracel domů, moje péče by stejně moc nepomohla, než bych se sbalil, vyspal a tak dál.

Líbí se mi, jak je Tomáš Janovský do toho zapálený. Má znalosti a taky různé vybavení. Spekuluje, kudy kam — vlastně kudy máme plout, protože naším cílem je dostat se na Stromboli, tu vulkanickou sopku, co nejrychleji, abychom měli klidnou plavbu zpět.

Vypluli jsme brzy ráno a naším prvním cílem byl vulkanický ostrov Vulcano, nedaleko pobřeží Sicílie.

Po cestě nám rybáři nabídli ryby za úplatu. Neodmítli jsme. Deset ryb za 70 eur.

Po připlutí jsme zakotvili v zátoce s lávovým pískem na západní straně ostrova. Sundali jsme dinghy z paluby a přívěsný motor nastartoval prakticky okamžitě.
V podvečer jsme se vydali na výstup na kouřící sopku Vulcano, ještě před západem slunce. Na loď jsme se vrátili až za tmy.
Večer následovala volná zábava.

DAY 04 · 19 October 2026

Plavba ke Stromboli a pozorování erupcí z kotvy

Když jsme ráno vypluli na přeplavbu ke Stromboli, bylo to trochu divoké. Nefoukal vítr a chvíli bylo úplné bezvětří. Hlavní plachta se plácala sem a tam, ale pak se hezky rozfoukalo. Jedeme na boční vítr, pěkně kloužeme po vlnách a je to paráda. Fouká dvanáct a jedeme šest.

Ke Stromboli jsme připluli na motor. Na chvíli jsme zakotvili, ale byli jsme na otevřeném moři a strašně moc to houpalo. Vedle nás byla veliká loď, která na ostrov Stromboli dováží pitnou vodu. Odtud jsme se přesunuli na severozápad a dál hledali vhodnější místo k zakotvení.

Plán je pak vzít loď, pozorovat v noci erupce z moře, vrátit se a přespat na kotvě. Zítra chceme vyrazit na trek na Stromboli. Nakonec jsme zakotvili hned vedle zakázané zóny na severní straně, odkud máme výhled na sopečné erupce přímo z „ložnice“.

DAY 05 · 20 October 2026

Výstup pod aktivním vulkánem a plavba do mariny

Ráno jsme se probudili pod vulkánem, u kterého jsme včera viděli sopečnou aktivitu. Noc jsme strávili na kotvě, na závětrné straně, ale stále na otevřeném moři. Docela to houpalo.

Pěšky jsme vystoupali do výšky 290 m n. m.; dál už jsme mohli pokračovat jen s průvodcem. Odtud jsme stále viděli sopečnou aktivitu nad obzorem z relativní blízkosti. K obědu jsme si koupili pizzu. Dnešní službu mám já a Tomáš Janovský.

Cestou zpět foukalo 22 kn a jeli jsme 8 kn. Měli jsme vytaženou polovinu kosatky a plnou hlavní plachtu.

Ve 22 hodin jsme zakotvili v Marin do Šalina. Uvařili jsme si k večeři těstoviny carbonara. Vítr byl výborný, foukalo 22 kn a jeli jsme 10 kn.

Noc v marině byla docela dobrá. Byli jsme první na ráně od vln, ale celkem v pohodě.

DAY 06 · 21 October 2026

Odpočinkové zastávky a nocování u Panarea

Ráno máme pracovní den. Už jsme na cestě zpět a dosáhli jsme vulkánu na Stromboli. Dnes ráno si uděláme poradu a podle plánovaného větru určíme, co bude dnešním cílem.

Půl dne jsme strávili tady na ostrově. Dali jsme si krásné kafíčko, drink a obídek. Krásné nicnedělání — a teď vyplouváme.

Přijeli jsme do zátoky, kde už byly dva katamarány. Debatovali jsme, jestli uděláme výsadek na břeh. Podle všeho tam měla být otevřená restaurace a pár obchodů, nicméně jsme se rozhodli, že ne. Po západu slunce jsme udělali večeři a pak začaly oba katamarány plašit. Přeparkovaly asi osmkrát. Jsou tu dva podmořské kabely, takže jsme spekulovali, jestli si nenamotali kabel na kotvu, ale zdá se, že ne. K večeři byla máslová bramborová kaše a párky. Službu měl táta a Jiří. Dnes nás čeká tichá noc, došel nám tvrdý alkohol.

DAY 07 · 22 October 2026

Výlet na Lipary, plavba ve vlnách a výšlap na Monte Mazuni

Dneska ráno jsme si s tátou udělali vyjížďku na člunu. Chtěli jsme nakoupit, ale obchody byly zavřené, tak jsme si dali jen buchtu a kafe a pak se vydali zpátky k dinghy. Cesta tam byla asi kilometr a půl.

Cestou do města jsme zakotvili v půli cesty, protože jsme měli obavu, že na zpáteční cestě budou velké vlny. Trochu jsme se vykoupali a rozdělili se: táta šel po souši, já dojel dinghy do města. Pak jsme na dinghy v pořádku dojeli k lodi. Byla to kravina, ale díky tomu jsem si vyzkoušel, jak dinghy letí po vlnách, když je na něm jen jeden člověk. To byla naprostá paráda. Výsadek na nákupy by takhle šel dělat úplně v pohodě — jen kdyby obchody nebyly zavřené. Zkušenost pro příště.

Krátce po tom co jsme se vrátili na loď připlula krásná loď, Spirit of Aura, a při odkotvovacím manévru jsme do ní málem najeli bokem. Nakonec jsme se jí vyhnuli, takže se nic nestalo. Hned poté, co jsme ji minuli, ale přišel obrovský poryv, který by nás na ni natlačil, kdybychom byli o třicet sekund pomalejší. Dobře to dopadlo a vyrážíme. Fouká šestnáct celých jedna.

Zakotvili jsme na Liparech. Vlny cestou byly obrovské, asi pět metrů. Zajíždění do maríny proběhlo v suchu a bez problémů.

Na Liparech jsme si udělali výlet na horu Monte Mazuni. Ušli jsme pět kilometrů a převýšení bylo asi tisíc metrů. Výborný, super. Pak jsme se vrátili na loď. Teď budeme přemýšlet, co dál. Najdeme tu nějakou restauraci a půjdeme se najíst.

Večer volná zábava. Našli jsme ideální bar a dokonce se celou posádku podařilo přemluvit k rundě aperolu. Cestou zpět jsme doplnili zásoby, hlavně alkoholu.

DAY 08 · 23 October 2026

Plavba z Lipari na pevninu a koktejl White Lady

Ráno vyrážíme z Lipari na pevninu.

Během přeplavby panovala na lodi extrémní pohoda. Pouštěli jsme si reggae, Martin kormidloval a dalo by se říct, že jsme zažili záblesky extrémního štěstí. Boží doteky. A to je asi důvod, proč na tu loď jezdíme. Od rána jsem pil pivo. Vynechal jsem snídani, protože moje tělo bylo unavené z předchozího dne a nemělo náladu jíst ani pít. Táta ovšem většinu tohoto času prospal. Vlastně je to asi v pořádku, protože jinak si odpočívat moc nedovolí. Takže to byl svým způsobem správně investovaný čas. Jen škoda, že ho netrávil s námi.

Cesta trvala méně, než jsme čekali, takže jsme se těsně před marinou ještě zastavili na koupačku. Byla velice osvěžující. Zakotvíme a pomalu začíná cesta domů.

Protože jsem byl největším konzumentem alkoholu, rozhodl jsem se koupit malý dárek: gin, Cointreau, citronovou šťávu a k tomu kýbl ledu. Namíchal jsem drink jménem White Lady. Zřejmě měl úspěch, protože si nikdo nestěžoval.

DAY 09 · 24 October 2026

Zrušený let, změna trasy a setkání v Chicagu

Teď je 7.55 ráno. Na Jiřího popud jsem si dal sprchu a je mi dobře.

Taxíkem jsme dojeli na nádraží a čekáme. Máme tu asi hodinu. Všichni jsou příjemně unavení.

Po cestě vlakem, během které někteří prospí, sedáme do autobusu a jedeme se ubytovat.

Já jsem měl letět z Palerma do Milána a z Milána do Prahy. To byl jeden let. Pak jsem měl letět z Prahy do Amsterdamu, z Amsterdamu do Chicaga a nakonec do Appletonu. V Airbnb jsem se dozvěděl, že mi zrušili let z Prahy. Nešlo mi ho změnit, a tak jsem musel strávit asi hodinu na různých infolinkách, aby mi lety přebookovali tak, že do Appletonu přiletím v pondělí.

Když jsem to vyřídil, poslal jsem zprávu Madině, manželce. Ta mi řekla, že takhle teda ne a že si to mám předělat z Palerma přímo do Appletonu. Pak jsem strávil další asi hodinu a půl na telefonu, abych to změnil. Z Palerma si toho moc nepamatuju, protože jsem celou dobu jen volal. Ale povedlo se. Nakonec jsem letěl domů přes Řím a Chicago. Let byl příjemný. V Chicagu jsem si přebookoval let o hodinu dřív, takže jsem čekal jen hodinu místo dvou.

V restauraci v Chicagu jsem se dal do řeči s mladým klukem. Postupně jsme se dostali k plachtění a on říkal, že si zrovna od rodinného kamaráda kupuje malou loď, trochu větší než Flying Scot. Koupil jsem mu pivo. Doporučil mi knížku - Dove, kterou zrovna četl, o šestnáctiletém mořeplavci, který ve dvacátém století obeplul svět za pět let. Knihu jsem si objednal.